Záhada vyřešena: Proč někdy neteče krev při odběru?

Dehydratace

Jedním z faktorů, které mohou zkomplikovat odběr krve, je dehydratace, tedy nedostatek tekutin v těle. Dehydratace zmenšuje objem krve a zahušťuje ji, což ztěžuje její odběr. Pokud jste dehydratovaní, vaše žíly se mohou zdát méně viditelné a hůře se do nich zavádí jehla. Před odběrem krve je proto důležité dbát na dostatečný příjem tekutin. Pijte dostatek vody, neslazených čajů nebo ovocných šťáv. Naopak se vyhněte alkoholu a kávě, které mají dehydratační účinky.

Nízký tlak

Nízký krevní tlak, neboli hypotenze, může být jedním z důvodů, proč vám při odběru krve neteče krev. Pokud je váš krevní tlak příliš nízký, nemusí být žíly dostatečně naplněné krví, což ztěžuje jejich nalezení a nabodnutí jehlou. Nízký tlak sám o sobě obvykle není důvodem k obavám, ale pokud se u vás vyskytuje často nebo je doprovázen dalšími příznaky, jako jsou závratě, mdloby nebo únava, je důležité navštívit lékaře. Existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit nízký krevní tlak, jako je dehydratace, nedostatek spánku, stres nebo některé zdravotní stavy.

Stres a úzkost

Odběr krve, ač běžný zákrok, může u některých pacientů vyvolat stres a úzkost. Tyto emoce pak mohou vést k fyziologickým reakcím v těle, které znesnadní odběr krve. Strach a napětí mohou způsobit stažení cév, čímž se žíly stanou méně viditelnými a hůře se do nich zavádí jehla. V extrémních případech může stres vést i k tzv. vazovagální reakci, která se projevuje poklesem krevního tlaku a zpomalením srdečního tepu. To může způsobit závratě, nevolnost, a dokonce i mdloby, což znemožní dokončení odběru. Pokud se u vás v souvislosti s odběrem krve objevuje stres a úzkost, je důležité o tom informovat zdravotnický personál. Existuje řada technik, které vám mohou pomoci se stresem vyrovnat, ať už se jedná o dýchací cvičení, relaxační techniky, nebo použití lokálního anestetika pro znecitlivění místa vpichu.

Studené ruce

Studené ruce mohou být jedním z důvodů, proč se nedaří odebrat dostatečné množství krve. Když jsou vaše ruce studené, cévy se stáhnou, zúží se jejich průměr a krev jimi proudí pomaleji. To může ztížit nalezení žíly a odběr krve. Pokud máte studené ruce, zkuste je před odběrem zahřát. Můžete si je promnout, dát si na chvíli teplou koupel nebo použít hřející polštářek. Teplo pomůže rozšířit cévy a usnadní odběr krve.

Špatná žilní struktura

Jedním z častějších důvodů, proč krev při odběru neteče, může být špatná žilní struktura. Žíly některých lidí jsou užší, křehčí nebo méně viditelné, což znesnadňuje jejich nalezení a vpich jehly. Někdy jsou žíly uloženy hlouběji v tkáni, a proto nejsou na první pohled patrné. V těchto případech může být pro zdravotníka obtížnější žílu správně napíchnout, což může vést k neúspěšnému odběru. Mezi faktory, které mohou přispívat ke špatné žilní struktuře, patří genetika, věk, dehydratace nebo i opakované odběry krve v minulosti. Pokud víte, že máte problematické žíly, je vhodné na to zdravotníka předem upozornit.

Pohyb během vpichu

Pohyb během vpichu jehlou může být jedním z faktorů, které ovlivňují průtok krve při odběru. I když se může zdát, že nepatrný pohyb rukou nehraje roli, i drobná změna polohy může způsobit posunutí žíly a ztížit tak odběr. Pokud se pacient během vpichu hýbe, jehla se může posunout mimo žílu, což znemožní odběr krve. V takovém případě je nutné jehlu znovu zavést, což může být pro pacienta nepříjemné. Důležité je proto zůstat během vpichu v klidu a uvolnit ruku. Pokud cítíte nervozitu nebo strach, informujte o tom zdravotníka, který vám s uvolněním pomůže.

Nesprávná poloha jehly

Nesprávná poloha jehly během venepunkce může být častou příčinou neúspěšného odběru krve. Pokud jehla není zavedena dostatečně hluboko do žíly, může to vést k tomu, že krev nepoteče vůbec nebo jen velmi pomalu. K tomuto problému může dojít také v případě, že jehla projde žílou skrz naskrz. Nesprávný úhel vpichu nebo pohyb jehly uvnitř žíly může vést k perforaci žilní stěny a následnému úniku krve do okolní tkáně. To může způsobit hematom a znemožnit odběr krve. Pokud se během odběru nepodaří získat krev, je důležité jehlu nevytahovat násilím. Místo toho by měl zdravotník zkontrolovat polohu jehly a případně ji mírně upravit.

Příliš hlubký vpich

Jedním z důvodů, proč krev při odběru nemusí téct, je příliš hluboký vpich. Pokud jehla pronikne žílou skrz naskrz, krev se nedostane do zkumavky, ale uniká do okolní tkáně. To může způsobit modřinu a prodloužit dobu potřebnou k odběru. Správně zavedená jehla by měla proniknout pouze horní stěnou žíly. Zkušený zdravotník dokáže rozpoznat, kdy je jehla ve správné poloze. Pokud si nejste jisti, zda je vpich příliš hluboký, neváhejte se zeptat.

Poškození žíly

Jednou z komplikací, i když vzácnou, je poškození žíly během vpichu jehlou. K tomu může dojít, pokud žíla není správně zafixována, jehla není zavedena pod správným úhlem, nebo pokud se pacient během odběru náhle pohne. Poškozená žíla se může stáhnout a zúžit, což znemožní průtok krve do zkumavky. V některých případech může dojít k drobnému krvácení do okolní tkáně, což se projeví modřinou. Pokud zdravotník zaznamená potíže s odběrem krve z důvodu poškození žíly, je důležité, aby jehlu okamžitě vytáhl a na místo vpichu aplikoval tlak. Odběr krve by se měl opakovat s novou jehlou v jiné žíle. Pamatujte, že komplikace při odběru krve jsou vzácné a zkušení zdravotníci dělají vše pro to, aby minimalizovali rizika.

Hematom

Někdy se stane, že při odběru krve krev neteče tak, jak by měla. Důvodů může být hned několik a jedním z nich je i hematom. Hematom vzniká, když jehla při vpichu projde žílou skrz naskrz, nebo když se po vpichu posune a krev se tak dostane mimo žílu do okolní tkáně. Tělo se s tímto „únikem“ krve snaží vypořádat a výsledkem je modřina, která může být na dotek citlivá nebo i bolestivá. Vznik hematomu je častější u lidí s křehkými žilami, u pacientů užívajících léky na ředění krve, ale i u ne příliš zkušeného personálu. Pokud krev při odběru neteče, je důležité, aby zdravotník nezkoušel jehlu opakovaně zavádět, jelikož by to mohlo vést k poškození žíly a vzniku většího hematomu. V takovém případě je lepší zvolit jinou žílu, případně odběr odložit.

Zkušenost zdravotníka

Jako zdravotník s mnohaletou praxí v odběru krve jsem se setkal s různými reakcemi pacientů. Někdy se stává, že krev při odběru neteče tak snadno, jak bychom očekávali. Důvodů může být hned několik. Dehydratace je jedním z nejčastějších viníků. Pokud pacient málo pije, krev je hustější a hůře se dostává do jehly. Dalším faktorem může být špatně zvolená žíla, například příliš úzká nebo hluboko uložená. V neposlední řadě hraje roli i psychika. Stres a strach z jehly můžou způsobit stažení cév, a tím ztížit odběr. Vždy se snažím pacienty uklidnit a vysvětlit jim celý proces, abych minimalizoval jejich obavy.

Vliv léků

Některé léky mohou ovlivnit srážlivost krve a ztížit odběr. Antikoagulancia, jako je warfarin nebo heparin, se používají k prevenci vzniku krevních sraženin. Tyto léky mohou způsobit, že krev bude řidší a bude mít tendenci se snadněji srážet. To může zkomplikovat nalezení žíly a odběr dostatečného množství krve. Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), jako je ibuprofen nebo aspirin, mohou také ovlivnit srážlivost krve. Tyto léky blokují tvorbu látek, které pomáhají srážení krve. Pokud užíváte léky na ředění krve nebo NSAID, je důležité o tom informovat zdravotníka před odběrem krve. Ten pak může přijmout opatření k minimalizaci rizika komplikací, jako je například použití tenčí jehly nebo delší doba stlačení místa vpichu.

Faktor	Vliv na odběr krve
Hydratace	Nedostatečná hydratace ztěžuje nalezení žíly a odběr krve.
Stav žil	Tenké, křehké nebo hluboko uložené žíly ztěžují odběr krve.

Individuální odchylky

Každý z nás je unikátní a to se projevuje i v anatomii našeho žilního systému. Někdo má žíly uložené hlouběji, u jiného jsou tenčí nebo méně pružné. Tyto individuální odchylky mohou znesnadnit nalezení vhodné žíly a odběr krve. Někdy se stane, že i zkušená zdravotní sestra narazí na problém a krev neteče tak, jak by měla. Není to nic neobvyklého a rozhodně to neznamená, že je s vámi něco v nepořádku. Důležité je zachovat klid a říct o svém diskomfortu. Zdravotní sestra může zkusit změnit polohu jehly, použít jinou žílu nebo aplikovat teplý obklad, který žíly rozšíří a usnadní odběr.

Někdy se stane, že žíla při vpichu sklouzne stranou, nebo jehla projde skrz ni. Vzácněji může být příčinou i dehydratace, nízký krevní tlak, nebo anatomické odchylky.

Božena Černá

Co dělat, když neteče krev

Někdy se stane, že při odběru krve krev prostě neteče. Může to být frustrující jak pro pacienta, tak pro zdravotníka. Důvodů, proč krev neteče, může být hned několik.

Dehydratace je jedním z nejčastějších viníků. Pokud pijete málo tekutin, vaše žíly nejsou tak plné a viditelné a pro jehlu je těžší se do nich trefit.

Stres a strach také dokáží ovlivnit průtok krve. Zúžené cévy ztěžují odběr.

Nízký tlak je další faktor, který může zkomplikovat situaci. Pokud máte nízké hodnoty krevního tlaku, krev vám poteče pomaleji.

Co tedy dělat? Důležité je zachovat klid a říct se o svém problému zdravotníkovi. Ten může zkusit použít jinou jehlu, zahřát vám paži, nebo vám dát napít vody. Většinou se podaří krev odebrat i přes počáteční komplikace.

Kdy vyhledat lékaře

Ačkoliv potíže s odběrem krve nebývají vážné, existují situace, kdy je na místě vyhledat lékařskou pomoc. Pokud se vám nedaří opakovaně odebrat krev ani po změně techniky vpichu a máte podezření na zdravotní komplikaci, neváhejte kontaktovat svého lékaře. Stejně tak vyhledejte lékaře, pokud se u vás po odběru objeví neobvyklé reakce, jako je silná bolest, otok, zarudnutí, hnisání v místě vpichu nebo horečka. Tyto příznaky mohou naznačovat infekci nebo jiný problém, který vyžaduje lékařské ošetření. Pamatujte, že vaše zdraví je vždy na prvním místě, a proto je lepší zbytečná návštěva lékaře než komplikace z neřešeného problému.